Historie

Znak hutníků

První písemná zpráva o osídlení v místech dnešní obce pochází z roku 1379, kdy je osada Holoubkov vedena v urbáři rožmberských statků. Holoubkov tedy patřil pánům z Rožmberka, jakým způsobem ho získali však není známo. Je možné, že byl v majetku Rožmberků již před rokem 1349. Historie obce je nerozlučně spjata se železářstvím a s rozvojem hutních a strojírenských závodů, které patří k nejstarším v Čechách. V okolních lesích se těžila železná ruda, již před rokem 1608 stála ve vsi vysoká pec, ve které se topilo dřevěným uhlím. To se pálilo v milířích v okolních hvozdech. Počátkem 17. století se také hovoří o dvou hamrech v Holoubkově, tzn. že se zde již rozléval rybník, který se připomíná jako hlubový a kaprový. Po třicetileté válce byl Holoubkov i s okolím zpustošen a opuštěn. Naštěstí ho nestihl stejný osud jako nedalekou zaniklou osadu Sloupek a byl obnoven. Nová vysoká pec, která stála vedle holoubkovského rybníka v místech nynější strojírny, byla z příkazu královské komory dokončena v roce 1662. Roku 1769 navštěvuje Holoubkov následník trůnu Josef II. a prohlíží si zdejší huť i hospodu. Holoubkov se zdárně rozvíjel a v roce 1843 měl již 392 obyvatel v 35 domech. Roku 1862 dorazila do naší obce železnice, čímž místní průmysl i obyvatelstvo velmi získalo. Ve stejném roce je otevřena pošta. Vysoká pec s hutí byla v roce 1886 odstavena a postavena slévárna s kyplovnami a později rozsáhlá strojírna určená hlavně k výrobě obráběcích strojů, které se zde vyrábějí dodnes. První soustruh na ruční pohon byl ve zdejší železárně vyroben již v roce 1840. V závodě tehdy pracovalo asi 300 zaměstnanců. Roku 1869 je zbirožské panství prodáno Dr. Strousbergovi, který měl dalekosáhlé plány na rozvoj celého Zbirožska. Ani Holoubkov nebyl výjimkou, a tak se rozšířila výroba v železárnách, byla postavena továrna na železniční vagóny, úřednické domy u nádraží a dělnické domky u hlavní silnice na Prahu. Plány však byly až příliš velkorysé, Strousberg dostal do finančních potíží a už roku 1876 zkrachoval, což vedlo k velké krizi celého panství. To zakoupili Colloredo-Mansfeldové, poslední pánové na Zbiroze. Holoubkovské železárny kupuje Max Hopfengärtner, dříve pravá ruka Strousberga.

m_hopf

Koncem 19. století se v Holoubkově výrazně rozvijí spolková činnost občanů. Jako první vzniká roku 1874 ochotnické divadlo, poté roku 1886 zakládají sbor hasiči. V roce 1919 vzniká Dělnická tělovýchovná jednota a Sokol. Rok 1886 byl významný i tím, že byla v Holoubkově zřízena první škola. Sídlila v pronajaté budově a měla dvě třídy. Bylo jasné, že je třeba pro tuto instituci postavit novou budovu, a tak je roku 1889 otevřena budova nové školy. V této budově s pozdější přístavbou sídlí škola dodnes.

Nová škola

Roku 1889 má Holoubkov již 800 obyvatel. Za první světové války byl místní závod vyhlášen za úředně chráněný a vyráběl válečný materiál pro císařská vojska. V rakouské armádě padlo 16 občanů Holoubkova, za republiku bojovalo na ruské a italské frontě 9 legionářů. Ve 20. létech je zakládáno mnoho sportovních oddílů. V roce 1922 házená a v roce 1924 SK Holoubkov - kopaná. První hřiště bylo na dně tehdy vypuštěného Hamerského rybníku a sloužilo házené i fotbalistům. Ve třicátých letech je postaveno i družstvo ledního hokeje.

Hasiči 1

Během druhé světové války je průmyslový Holoubkov stejně jako ve válce první výrobnou válečného materiálu. Novým majitelem závodu se stal říšský průmyslník Werthmann. V místní strojírně působilo i silné odbojové hnutí založené v roce 1943. Byl zrušen Sokol i tělovýchovná jednota, ze Sokolovny se stává ubytovna pro Hitlerjugend. Životem zaplatilo 8 spoluobčanů, mezi nimi i Leontina Federová, aktivní v odboji a nositelka Válečného kříže prezidenta republiky. Další obětí byl přednosta železniční stanice Jan Kovařík, který má na budově nádraží pamětní desku.

osvobození

Koncem války je Holoubkov cílem několika hloubkových bombardérů, což značilo blížící se spojenecká vojska. 10. května 1945 vjíždí do obce první tank Rudé armády. Nedaleko Holoubkova je vytyčena demarkační linie mezi vojsky Rudé armády a Americké armády. Vojska generála Pattona končila svou cestu v Rokycanech. Počet obyvatel Holoubkova se v roce 1945 krátce zněkolikanásobil, jelikož se zde usídlil sovětský pluk v počtu 6000 vojáků. Postupně se život vracel do mírových kolejí.

V poválečném období je velmi úspěšný místní hokejový klub, který hrál i první celostátní ligu. Na vysoké úrovni bylo také zdejší mužstvo české házené, které získalo řadu ocenění a vybojovalo si účast na mistrovství Čech. V kultuře se proslavil zdejší divadelní soubor J. Mošny. Rozšiřuje se také výroba v místním strojírenském závodu TOS (později Kovosvit), který zaměstnává až 1000 pracovníků. V 60. a 70. letech se v obci staví mnoho rekreačních chat a v 70. a 80. letech mnoho rodinných a bytových domů. Střed obce tak zcela mění svůj původní ráz letoviska. Roku 1977 je dokunčeno obchodní a kulturní středisko Družba, místními zvané jako "Plecháč" s přilehlým parkem a roku 1981 zdravotní středisko. Obě budovy byly postaveny občany v akci "Z". Výstavbou bytovek v severozápadní části obce změnila obec navždy svůj vzhled i původní vesnický ráz.

 Po změně společenských poměrů v roce 1989 dochází k omezení masivní nové výstavby a celkové stabilizaci počtu obyvatel, rekonstrukci objektů občanské vybavenosti, rozvedení sítí vodovodu, kanalizace a plynu do celé obce a zkvalitňování dalších služeb pro občany.

Významní rodáci a osobnosti se vztahem k Holoubkovu

  • Josef MACOUREK - malíř - rodák z Holoubkova
  • JUDr. Karel SLADKOVSKÝ - významný český vlastenec, buditel, novinář
  • Anna VEVERKOVÁ - operní pěvkyně - členka Národního divadla, členka opery v Dusseldorfu (1868 - 1960)
  • Jan KOTĚRA - architekt, maliř a grafik, zakladatel české moderní architektury, architekt světového významu (1871 - 1923)
  • Jan KUBELíK a syn Rafael KUBELíK - slavní hudebníci (1880 - 1940) (1914 - 1996)
  • Ladislav ČERNÝ - člen Pražského kvarteta, virtuóz na violu, profesor Pražské Akademie muzických umění (1891 - 1975)
  • Leontina FEDEROVÁ - obětavá občanka Holoubkova, umučená v koncentračním táboře v Rawensbrücku (1899 - 1945)
  • Jiří DOHNAL - člen Národního divadla, národní umělec, rodák z Holoubkova (1905 - 1984)
  • Božena CAJTHAMLOVÁ-DOHNALOVÁ - vychovatelka a pomocnice v rodině hudebního skladatele Antonína Dvořáka, občanka z Holoubkova (1863 - 1941)
  • Karel HUSA - hudební skladatel a dirigent (1921)